Nikdy by mě nenapadlo že já - stepař - budu doma říkat dítěti "proboha už se zastav a nestepuj na chvíli, leze mi to na nervy .." On, jak ho to baví, stepuje pořád, při jídle nohama, v koupelně, prostě skoro pořád. S dětma je hezká práce, já jsem na ní nikdy neměl pedagogickou trpělivost. Zuzka to s nimi dělá dobře, pěkně je rozvíjí a tím, že začal Kuba chodit na step máme najednou co sdílet a vytváří mezi námi novou rovinu našeho vztahu táta - syn.
Žádné komentáře:
Okomentovat