Její principy jsou jednoduché a ne toliko týkající se tenisu, nebo sportu. Ovšem knihu si užijí více tenisoví hráči, nejlépe ještě takoví, pro které je tenis srdcová záležitost, měli jakési ambice ho hodně hrát, zlepšovat se a dávali do něj energii. Pro mně osobně: miluju knihy, nebo poznání, kdy se dozvím, že někdo viděl věc stejně, prožíval to obdobně, nebo to vyjádřil ještě lépe, ale základ byl stejný.
O co jde v knize Vnitřní hra tenisu?
Pro mne osobně propojení základních ezoterických pravd s tenisem. Zjednodušeně řečeno: pokud se chcete naučit hrát tenis - neučte se ho ze slovních ´návodů´ typu: "postavení při forhendu je váha na přední noze, chodidla v úhlu 90 - 100 stupňů." Toto učení vede pouze k přílišnému přemýšlení, kdy příliž násilně začneme řídit své pohyby. Jsme pod vlivem obav jak to zvládneme a vytrácí, sebeobviňujeme se, že to stejně nikdy nezvládneme a chybí potřebná koncentrace. Učte se ho napodobováním, zapojte více intuici, než racionální vědomí.
Gallwey zavádí pojmy První Já (vědomá mysl, ego - nebo také osobnost!) a Druhé Já (váš potenciál, já říkám intuice). První Já rádo radí Druhému Já jak udeřit tenisový míček. Klíč ke spontánní tenisové hře na vysoké úrovni spočívá ve vyřešení disharmonie, která obvykle mezi nimi panuje. To vyžaduje umění oprostit se od sebehodnocení a sebekritiky, věřit v přirozený proces učení (odkoukat, cítit - než nabiflovat přes slovní popis) a získat praktické zkušenosti v umění koncentrace.
Dále bych si dovolil citovat, lépe to říci nedokážu než autor sám:
"V tomto momentu se objevuje pojem Vnitřní hra. Nejenže zmíněné vnitřní dovednosti mohou mít pozoruhodný vliv na forhend, beckhend, servis a volej, to znamená na vnější hru tenisu, ale jsou cenné samy o osobě a mohou se velmi dobře uplatnit i v jiných oblastech života. Když například hráč dospěje k poznání, že zvládnutí koncentrace je pro něj cennější než beckhend, posune se od původního hráče vnější hry k hráči Vnitřní hry. Pak hraje tenis pro zlepšení své koncentrace, místo aby se učil soustředit kvůli zlepšení tenisu. To představuje rozhodující posun v hodnotách od vnějšímu k vnitřnímu.
Tenis tedy obsahuje dvě hry: první, vnější hra, se hraje proti překážkám představovaným vnějším soupeřem a kvůli jednomu nebo více oceněním z vnějšku, druhá, Vnitřní hra, se hraje proti vnitřním mentálním a emocionálním překážkám pro odměnu z poznání a uplatnění svých skutečných schopností. Hráč by měl rozpoznat, že vnitřní i vnější hra probíhajíc současně, takže se nerozhoduje, kterou chce hrát, ale která si zaslouží prioritu.
Tajemství jak zvítězit v jakékoliv hře spočívá v umění příliš se nesnažit. Zaměřuje se na spontánní výkon, který přichází, jen když je mysl klidná jakoby zajedno s tělem, které znovu a znovu nachází překvapivé způsoby jak překonat vlastní meze."
Skvělé, báječné - moc děkuji Ježíškovi za nadělení této knihy.
Jinak kolem Inner game je i slušný školící byznys - viz. www.inner-game.eu a ceny za několikadenní školení v cena 109 tis. Kč.
A co na to tenisový trenér Miki, který mne prohání na kurtu?? (zná to - často mi říká ´moc myslíš´, ´nemysli´ a ´bav se, musí to být zábava´)
Ještě trocha instruktáže: